Zdánlivý výkon je elektrický výkon, který vyjadřuje celkovou zátěž přenášenou mezi elektrocentrálou a připojenými spotřebiči. Na rozdíl od činného výkonu (kW), který udává skutečně využitelnou energii, zdánlivý výkon zahrnuje i složku jalovou – tedy energii, která sice protéká obvodem, ale nepřeměňuje se na užitečnou práci. Z tohoto důvodu se zdánlivý výkon vždy uvádí v jednotkách kilovoltampér (kVA), aby se odlišil od činného výkonu vyjádřeného v kilowattech (kW).
Prakticky to znamená, že zdánlivý výkon je vždy větší nebo roven činnému výkonu. Například pokud má elektrocentrála zdánlivý výkon 10 kVA a pracuje s účiníkem cos φ = 0,8, pak její činný výkon je 8 kW. Tento rozdíl je zásadní, protože výrobci elektrocentrál často uvádějí výkon v kVA, a uživatelé tak musí vědět, že skutečná využitelná energie bude nižší.
Zdánlivý výkon se skládá ze dvou složek:
Činný výkon (kW) – využitelná energie, která se mění například na světlo, teplo nebo mechanický pohyb.
Reaktivní výkon (kVAr) – energie potřebná pro vytváření magnetických a elektrických polí v zařízeních, jako jsou elektromotory, transformátory nebo zářivky.
Význam zdánlivého výkonu u elektrocentrál spočívá v tom, že musí být správně dimenzována tak, aby zvládla nejen skutečnou spotřebu připojených zařízení, ale i jejich reaktivní složku. To je důležité hlavně v průmyslovém prostředí, kde se používají zařízení s nízkým účiníkem (například čerpadla, kompresory nebo svařovací technika).
U domácích spotřebičů bývá účiník poměrně vysoký (0,9 až 1), takže rozdíl mezi činným a zdánlivým výkonem není příliš výrazný. V průmyslu však může být účiník i pod hodnotou 0,7, a tam je pak rozdíl mezi kVA a kW zásadní.